Doploužila jsem se po kvalitním venčení domů a začala chlupatcům připravovat
večeři. Řádný kus syrového hovězího mi upadl na zem. Ta mrňavá mrcha
Fredynka po něm skočila a než jsem se vzpamatovala, vyběhla i s masem z
kuchyně. Kus masa byl pomalu větší než ona. Koukám, kam se zašila a
rostu vzteky až ke stropu. Hupla do postele a soukala se pod peřinu.
Vrazím ruku do tunýlku, který si vyrobila, zašátrám a táhnu. Nejdřív jde
prdelka, pak tělíčko, hlavička a kus masa. Na světlomodrém povlečení
je úžasná, krvavá stopa. Ne od Fredynky, tedy zatím ne, zatím jen od
syrového hovězího. Už dlouho jí slibuji, že jí přetrhnu jako hada.
Žádné komentáře:
Okomentovat