neděle 15. července 2012

Dobré ráno...

Už jste někdy viděli člověka, který vyskočil z kůže? Nedávno mi jeden človíček řekl, že to nemůže být příjemný pohled a tak se snažím z kůže raději nevyskočit.
Mates opět vstává za svítání. Dnes se rozhodl, že techniku mého buzení zefektivní. Už ho asi nudilo strkat studený čumák pod peřinu a rovnou obdržet facáka.

Spím, zdá se mi sen o tom, že nemám studené nohy a pak to přišlo. Černá obluda skočila do postele, zavalila mě celou svou vahou, což je bez mála 50 kilo a začala mi slintat na obličej. Frekvence olizování byla tak neuvěřitelně rychlá, že mi v první chvíli blesklo hlavou — noční můra a k tomu ještě pořádně zrychleně. Žádná noční můra, jen realita. Nějak se mi nedařilo Matěje odstrkovat a zároveň ho fackovat, což se mu náramně líbilo. Můžu tedy čekat, že tuhle techniku buzení jen tak nezmění.

Konečně se mi ho podařilo z postele vyhodit. Musela jsem vstát, neznám nic horšího, než slintance po ránu. Odporná věc, opravdu. Šla jsem se rychle osprchovat a najednou si vzpomněla na Klub rváčů. Už je to pěkných pár let, co jsem ho viděla. Dávno jsem se naučila své ranní myšlenky nechat plavat a nechtít je pochopit. Někdy je to opravdu lepší.

Takhle slintá Mates na synovce :



Žádné komentáře:

Okomentovat