neděle 1. července 2012

Mates a Bufo bufo

Mates je prostě dobytek a nejspíš se nikdy nepoučí.
Počasí nic moc, pršelo, prostě mokro a bláto. Letní bouřku, která pročistí vzduch, spláchne prach a všechno tak nějak osvěží, mám ráda. Tenhle déšť nebyla letní bouřka.

Mates našel žábu. Byla to Bufo bufo - ropucha obecná. Nejspíš to byl sameček, nebo nedospělá samička, protože nebyla moc velká. Chvíli na ni koukal s hlavou natočenou na stranu a vypadal opravdu velice oduševněle. Asi přemýšlel, jestli ho Bufo bufo kousne. Pak do ní strčil čumákem a rychle ucuknul. Přiblížil se k ní znovu, myslela jsem, že do ní zase jen tak trošku šťouchne a přestane ho to bavit. Tak to jsem se tedy spletla. Najednou ji měl v tlamě. Fujtajxl. Vytřeštila jsem oči. Blesklo mi hlavou, že když na něj zařvu, tak ji jistojistě spolkne. "Poválel" si ji na jazyku a mlasknul. Tentokrát vytřeštil oči on a znechuceně žábu vyplivnul. Ten výraz bych vám přála vidět. Prostě fujtajxl. Začal běhat jak splašený a házel hlavou, jako by tu žabí chuť ze sebe chtěl setřást. Dobře ti tak, říkala jsem si. Už jednou žábu takhle ochutnal, nebyla to ropucha, ale skokan hnědý — Rana temporaria (jistá si nejsem, už je to asi 2 roky).

A žába? Zdálo se, že je na tom o poznání lépe než Mates. Prostě odskákala někam do bezpečí před šíleným ochutnávačem žab.

Žádné komentáře:

Okomentovat