Zašla jsem za dvorním doktorem a pak hezky na kopec. Jak jinak, než se zvěří.
Doktor už je zase chlapík. Tak to mám velkou radost. Byl chorý
a opravdu nevypadal dobře. Zase s Matějem slušně blbnul, zlobil ho tím,
že mu dával míček na skříň a Mates ji málem celou rozmlátil, jak na ni
skákal a štěkal. Pak se naštval a štípnul doktora do zadnice. Ten mu
vrazil facku a Mates ho za to slušně oslintal. Prostě vyváděli jako malí
kluci. Všechno je tak, jak má být a to mám ráda.
Od doktora jsme šli na kopec. Mates tam narazil na nějaké broučky a byl z nich úplně vyvedený z míry. Čuchal k nim, sledoval jak utíkají někam do úkrytu a frkal u toho jako kůň. Pak chtěl jednoho ochutnat, ale nakonec si to raději rozmyslel. Možná si vzpomněl, jak jednou ochutnal žábu. Chvilku na ni koukal a najednou mu zmizela v tlamě. Poválel si ji na jazyku, začal se šklebit, vyplivnul ji a dával hodně najevo, že nebyla ani trochu dobrá. Chudák žába byla celá oslintaná a maličko zmatená, ale jinak celá a nepoškozená. Rychle koukala zmizet. Nedivím se jí.
Potkali jsme dámu v bílém kostýmku. Vedla na flexi vodítku krásného boxera v plné síle. Byla to zvláštní dvojka. Boxer s paničkou docela cloumal a bylo vidět, že je řádně nevybitý a dost nezvladatelný. Takový začarovaný kruh. Panička jako by říkala "Nemůžu tě pustit, protože neposloucháš". Pes "Nemůžu poslouchat, protože mám velký přebytek energie a potřebuji se pořádně vyřádit". Když se přiblížili, raději jsem Matěje odložila v leže na kraji cesty. Boxer chtěl Matěje sežrat, panička to málem neustála a Mates jako vždy nehnul ani brvou. Je úžasný kliďas. Kdyby panička boxera neudržela, pak by to tedy byla mela. Mates nevrčí, neštěká, je klidný do poslední chvíle. Když není zbytí, vymrští se neuvěřitelnou rychlostí a se sílou malého býčka dá útočníkovi na prdel. Po pár metrech se boxer rozhodl, že se musí nutně podívat do stráně plné jasmínů. To ale panička nečekala. Boxer vyrazil, protáhl milou paničku jasmíny a za chvíli ji vytáhl zase na cestu. A byl z ní opylovač. Kostýmek už nebyl bílý, ale celý žlutý od pylu. Zlatíčko Mates. Vyvádí rošťárny, ale úplně jiné. Místo vodítka má jen krátkou, slabou, koženou šňůrku, která úplně stačí.
Od doktora jsme šli na kopec. Mates tam narazil na nějaké broučky a byl z nich úplně vyvedený z míry. Čuchal k nim, sledoval jak utíkají někam do úkrytu a frkal u toho jako kůň. Pak chtěl jednoho ochutnat, ale nakonec si to raději rozmyslel. Možná si vzpomněl, jak jednou ochutnal žábu. Chvilku na ni koukal a najednou mu zmizela v tlamě. Poválel si ji na jazyku, začal se šklebit, vyplivnul ji a dával hodně najevo, že nebyla ani trochu dobrá. Chudák žába byla celá oslintaná a maličko zmatená, ale jinak celá a nepoškozená. Rychle koukala zmizet. Nedivím se jí.
Potkali jsme dámu v bílém kostýmku. Vedla na flexi vodítku krásného boxera v plné síle. Byla to zvláštní dvojka. Boxer s paničkou docela cloumal a bylo vidět, že je řádně nevybitý a dost nezvladatelný. Takový začarovaný kruh. Panička jako by říkala "Nemůžu tě pustit, protože neposloucháš". Pes "Nemůžu poslouchat, protože mám velký přebytek energie a potřebuji se pořádně vyřádit". Když se přiblížili, raději jsem Matěje odložila v leže na kraji cesty. Boxer chtěl Matěje sežrat, panička to málem neustála a Mates jako vždy nehnul ani brvou. Je úžasný kliďas. Kdyby panička boxera neudržela, pak by to tedy byla mela. Mates nevrčí, neštěká, je klidný do poslední chvíle. Když není zbytí, vymrští se neuvěřitelnou rychlostí a se sílou malého býčka dá útočníkovi na prdel. Po pár metrech se boxer rozhodl, že se musí nutně podívat do stráně plné jasmínů. To ale panička nečekala. Boxer vyrazil, protáhl milou paničku jasmíny a za chvíli ji vytáhl zase na cestu. A byl z ní opylovač. Kostýmek už nebyl bílý, ale celý žlutý od pylu. Zlatíčko Mates. Vyvádí rošťárny, ale úplně jiné. Místo vodítka má jen krátkou, slabou, koženou šňůrku, která úplně stačí.
Žádné komentáře:
Okomentovat